1.kapitola - Provinění

23. února 2011 v 21:53 | Nell.Chan |  My story
Tak a je to tady :) První kapitola tolik očekávané povídky ;), doufám, že se všem bude líbit.

Spala jsi už hodně dlouho. Zkus se jednou probudit! Snaha vyhnat hlasy z hlavy mi nepomáhala. "Carol, co se to s tebou stalo?" Aby jste chápali. Nyní jsem stála vedle krásného kluka, který mě objímal. V lidském měřítku, mi drtil kosti. Elizabeth stála za mnou a civěla na můj obličej. Ledově chladné oči ji zasypali ledem. "Caroline uklidni se." Pohladil mě po tváři David. Piercing ve rtu mu slušel dvakrát víc než kdykoli předtím.
Dalším faktem k tomu, aby jste pochopili o co jde, je to, že já jsem se znovu zrodila, ve chvíli, kdy mě David nakazil krví upírů. Vedle něj se zjevila ze tmy Melanie a Samantha. "Vy dvě? Vždyť vás Caroline nesnáší!" zaječela moje kdysi nejlepší kamarádka Natálka, ale teď je všechno jiné.
"Holky uklidněte se!" zašeptala jsem a vystoupila z řady, která se utvořila. Koukla jsem se na ni a zhypnotizovala ji. Melanie se postavila vedle mě "Vymyj ji mozek!" řekla jsem. Mel věděla, že je to celé špatně, cítila to, jak reaguju na její zapomnění. David mě chytil, protože se mi z hradla ozval děsivý skřek. Elizabeth spadla na zem "Nechme ji tu a utečme." "Ne." Vykřikla jsem a ze stínu u stromu vystoupili kluci. Michael a Josh. Josh a Mel se přímo nesnáší a Mel je samotářská, vůbec si nerozumí. Samatantha je momentálně zaláskovaná do Michaela a on do ní. Josh si očividně vybral Elizabeth. Vzhledem k tomu, že jsem srostla srdcem s Mel, došlo mi, že je naprosto šokovaná, že upír původu, jako je Josh se zajímá o obyčejnou holku.
10.30 Ráno
"Musíme do školy." Řekl David a chytil mě za rameno. Strašně jsem se lekla a dala mu elektrický šok. "Davide!" Melanie se začala děsivě smát. "Vy jste naprosto sehraní." Musela jsem se usmát, protože měla naprostou pravdu. Byla jsem naprosto neohrabaná v kůži upírky a ještě k tomu, chotě nejkrásnějšího upíra široko daleko.
Michael a Josh se Sam stáli dole u vchodových dveří. "Běžte napřed, já se do školy dopravím sama." Zašeptala jsem a věnovala polibek na tvář Davidovi. "Dobrá, ale nedělej kraviny." Usmála jsem se a otevřela okno. Moje blond vlasy se rozlétly. "Já nikdy." Dostala jsem přes úsměv a skočila jsem ven. David se naklonil oknem za mnou, aby se ujistil, že jsem se dole pod oknem nezlomila.
Jenže já tam nebyla. Vyděšeně se otočil a donutil ostatní, aby se naskládali do jeepu. "Jedeme." Michael si naskočil na místo spolujezdce. "Kde je Carol?" zeptala se Sam. "Něco šla zařídit, na druhou hodinu přijede do školy." "Jaké si bere auto?" "Oranžové." "Ne, svého chevroleta?" "Asi jo, čím jiným by jela?" "Není to moc nápadný?" "Ani ne." Zasmál se. Nastartoval a jako blesk projel oevírajícími se vraty garáže, bleskově jim dal pokyn se uzavřít a světla auta už se odrážely od lesní cestičky směřující na hlavní silnici, po které to je asi deset kilometrů do školy.
Před školou dneska bylo rušno. Sam, Mel a Michael zůstali stát u auta, zatím, co David s Joshem šli okouknout situaci. Uprostřed hloučku stála Elizabeth a tekla jí krev z nosu. Naproti ní se usmívala dokonalá postava. Upírka. Violet. "Violet!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bára Uchiha Bára Uchiha | Web | 24. února 2011 v 13:22 | Reagovat

hezký :) už se těším na další dílek.. :) :)

2 Naomi-san Naomi-san | Web | 24. února 2011 v 15:39 | Reagovat

:-D Kawai!!! Moc pěkné :-) a místama vtipné :-D. Těším se na další dílek :-P.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama